Nevím, jak dál….

Nacházíme se v době, kdy nevíme, co se děje a co se bude dít dále, v tzv. VUCA době. Jediné, co je jisté, je minulost. Ta je známá. To, že je doba nejistá a nestálá jsme si již zvykli. Nicméně to, co nás potkalo nyní (COVID-19), je naprosto odlišné, nové, zcela nečekané a především si s tím nevíme rady. Nemáme na to žádné postupy, příručky, manuály, nikdo nám neporadí. Přicházíme o zdraví, peníze, o práci, o lidi kolem sebe. A nevíme, jak dál….

Co je to VUCA doba si přečtěte v mém článku VUCA svět.

„Přestali jsme si vážit svého zdraví, a proto jsme dostali takovou nemoc, abychom si uvědomili, že na něm záleží nejvíce“.

Lidé, díky této nové situaci propadají do melancholií a depresí. Neví, jak dál, kam dál. Nevědí, co bude, až celá situace skončí. Cítí se bezradní, v panice, cítí strach a úzkosti. Odmítají celou situaci, nechtějí se s ní smířit…..ale to není napořád.

VŠE JE VŠAK PŘESNĚ TAK, JAK TO MÁ BÝT…..A TAK JE TO V POŘÁDKU.

Každá lekce, které se nám v životě dostane, je k něčemu. Buďme za ni vděční. Něco nám má říci, něco nám má dát, ale i něco vzít. Má nám dát nové možnosti a příležitosti, novou cestu, novou práci, možná i nové přátele….. Má nám vzít vše, co pro nás nebylo již funkční, k použití, co nás pouze brzdilo a mělo na nás negativní vliv…..

Virginia Satir, americká sociální pracovnice, psycholožka a terapeutka, autorka metod pro zkvalitňování komunikace v rodinách i v organizacích, popsala křivku změny z pohledu emocí. Jaký vliv má změna (jakákoliv) na člověka a jeho emoce. Tento model byl převzat i do ekonomických studií a change managementu (řízení změn) ve firmách.

A jak křivka vypadá a jaký má vliv na kvalitu našeho života?

Tímto procesem prochází každý člověk, který v životě zažívá jakoukoli změnu. Rychlost a kvalita, jakou každý člověk daným procesem projde, však záleží na tom, jak je změna velká a zásadní v našem životě, jak jsme psychicky odolní, jaké máme rodinné i pracovní zázemí, jak moc o změnu stojíme, respektive, pokud změnu iniciujeme sami, nebo se stane sama, tak jako v případě události s COVID-19. Jinými slovy, zda se jedná o změnu chtěnou (alespoň částečně organizovanou a plánovanou) či nechtěnou (naprosto nečekanou, neplánovanou, chaotickou).

Pokud budeme vědět, jaké jednotlivé fáze existují, co v nich cítíme a jak se v nich máme chovat a jednat. Bude nám to velice nápomocno při projití celou situací změny hladčeji, rychleji a zejména klidněji.

„Tato nemoc nám toho hodně bere, ale zároveň nám toho hodně dává. Dává nám možnost se polepšit, naučit, pochopit, co je v životě nejdůležitější. Nepromarněte tuto možnost, třeba je tou poslední“.

Jednotlivé fáze a jak na ně?

1. Aktuální stav

Žijeme si své krásné životy, jsme v komfortní zóně.

Jak je to s komfortními zónami?

Zóna komfortu

Jedná se o zónu, ve které nám je dobře. Děláme nám známé aktivity a činnosti, u kterých se příliš nenadřeme. Jde o běžný stav v našem běžném životě. Máme stabilní zaměstnání, rodinu, přátele. Vše je nám dobře známé. Jedná se o, pro nás, bezpečné prostředí.

Zóna diskomfortu

Této zóně se mnohdy říká učící se zóna či zóna růstu. Jedná se tedy o zónu, do které bychom se měli vědomě dostávat, protože se díky ní učíme nové věci a tím si rozšiřujeme zónu komfortu. Děláme nové aktivity a činnosti, které nám prozatím nejsou známé a jakmile si je osvojíme, stávají se naší komfortní zónou.

Zóna paniky

Této zóně bychom se měli vědomě vyhnout, říká se jí také zóna paniky. Jedná se o vysoce stresovou zónu. Zde se nacházejí činnosti, které jsou nám velmi nepříjemné. Změny, které jsou nové, kterým nerozumíme. Změny, které jsou pro nás náročné, a které si nepřejeme. Činnosti, které nám nedávají smysl. Nacházejí se zde i vysoké pracovní požadavky, cíle a nasazení. Dále změny, které jsou pro nás zásadní a mění zcela náš život. V této zóně bychom neměli setrvávat příliš dlouho.

2. Výstup z komfortní zóny

První krok na procesu změny. Změna započala. Něco se událo, něco se stalo, co započalo celý proces.

Při výstupu z naší komfortní zóny stojíme před propastí, do které se nám ani trochu nechce. Jenže nemáme možnost, cestu dolu je třeba učinit, tak, abychom mohli učinit cestu opět nahoru.

V této fázi můžeme pociťovat šok, strnulost a počátek odmítání. Nevěříme, že se něco takového může dít a zrovna nám.

Co v takové fázi dělat?

Na svých školeních a trénincích učím manažery, jak v tomto okamžiku pracovat se svými kolegy a podřízenými, kterých se změna týká. V této fázi je třeba komunikovat, komunikovat, komunikovat. Proč se taková změna děje, co dobrého nám přinese, jaký vliv bude mít změna na jednotlivé lidi a celou společnost. Ale platí to i v případě mimo firemní prostředí?

Ano, platí. Informovanost je klíčem. I v takovéto situaci, jako je nákaza lze hovořit o tom, co se děje, proč se to děje a především sbírat relevantní informace. POZOR! V situaci jako je nákaza je třeba mít velmi vysoké kritické myšlení.

Co je to kritické myšlení?

Kritické myšlení znamená schopnost nepodléhat prvnímu dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, naivně nepřebírat tradované názory, dokázat zaujmout odstup a připustit odlišný pohled, vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a zkušeností jak vlastních, tak i jiných kvalifikovaných osob.

Jinými slovy, nevěřit všemu, co se kde píše a říká. Udělat si na celou situaci svůj vlastní názor. Naslouchat jen skutečným odborníkům. Vyhledávat informace na seriózních serverech a umět se oprostit od svých emocí, které ve změně hrají velmi důležitou roli.

Je tedy důležité, abychom měli o dané situaci dostatečné množství informací, pouze však těch relevantních – pravdivých.

3. Odpor a problémy

Fáze, ve které nevěříme, že se něco takového děje. Nesouhlasíme s danou situací, snažíme se ji zvrátit. Změnu si pořádně ještě neuvědomujeme. Dokonce můžeme hledat i důkazy o tom, že tato změna není skutečná, pravdivá. Mnohdy přesvědčujeme sami sebe, že se vlastně nic neděje. Nebo hledáme viníka změny.

Ale pravda je, že cítíme, že se něco děje, že se s námi něco děje, ale nedokážeme přesně určit, co se s námi děje. Začínáme pociťovat první příznaky strachu, paniky, úzkosti, zlosti, odporu, odmítání změnové situace a počáteční melancholie.

Část lidí v této fázi začne chápat vážnost situace a začne hledat jinou cestu, způsoby a své možnosti. Hledají tedy nové cesty a odpovědi. Snaží se utišit strach.

Jiná část lidí v tento okamžik najede na vlnu svých emocí. Zveličují situaci, propadají panice. Nebo naopak zlehčují situaci. Tato skupina lidí je nebezpečná nejen pro sebe, ale i pro druhé, protože mohou negativně ovlivnit cítění a chápání druhých.

Co v takové fázi dělat?

Ještě stále je třeba setrvat v hledání správných a pravdivých informací. Hledat pravdu. Sdílet informace s lidmi, kteří jsou mentálně nastaveni stejně jako vy. Nediskutujeme svá zjištění s negativními lidmi, pokud jimi nejsme, dostaneme se zbytečně do ještě větších zmatků. Neposuzujeme druhé, pokud nemají stejný názor jako my. Zbytečně bychom se tím vydali z energie a to nyní nepotřebujeme. Energii si uchovejme na další náročnější fáze, které nás čekají.

Fyzické a mentální cvičení (jóga, práce s dechem, mindfulness…) nám pomohou se zklidněním těla, duše i mysli. Nepodceňujme toto.

4. Chaos

Máme pocit, že cokoli, co nám bylo řečeno o dané situaci, nedává smysl, je lež nebo si protiřečí. Máme pocit, že nemáme dostatek informací, ale zároveň se na nás informace valí ze všech stran a my se cítíme zavaleni chaotickými informacemi.

Propadáme do ještě většího strachu, paniky, úzkostí a chaosu.

Co v takové fázi dělat?

Pokud potřebujeme pomoci a poradit, neváhejme se obrátit na odborníky již v této fázi. Budeme tím mít energetický i psychický náskok v dalších fázích.

Slovo chaos označuje neuspořádanost, zmatek, změť, stav s vysokou neuspořádaností. Synonymem chaosu je nepořádek a antonymem tedy opakem chaosu je pořádek. Nyní je tedy třeba udělat si pořádek.

V předchozích 2 fázích jsme sbírali informace. Nyní je jich již tolik, že se jimi můžeme cítit zahlceni, avšak zároveň můžeme mít pocit, že správných informací nemáme dostatek. Není to pravda. Je jich dost, jen se v nich nevyznáme. Ve všech fázích mějme kritické myšlení. Nyní ze všech informací vybírejme pouze ty, které se prokázaly jako správné a pravdivé. Buďme si také vědomi toho, že nemusíme vědět všechno a především, že nikdy nemusíme mít všechny ucelené informace, právě proto, že jsme jimi tolik obklopeni.

Velmi intenzivně začněme pracovat na zklidnění mysli a pozitivním myšlení. Dělejme si pořádek uvnitř sebe. Fyzické i mentální cvičení je tou nejlepší cestou. Přestaňme se válet u TV, koukat na seriály, vypněme počítač a především už přestaňme číst a poslouchat zprávy. Je třeba se zklidnit. Zároveň je třeba mít řád a disciplínu. Pokud díky situaci s COVID-19 nemůžeme nechodit do práce, je třeba najít si náhradní program a efektivně pracovat s časem. Udělat si svůj osobní seznam činnosti, které za daný den uděláme.

Může se jednat o činnosti jako je úklid, vyházení starých a nepotřebných věci (vzhledem k tomu, že je jaro a energie planety je stoupající je dle filosofie Feng Shui vhodné udělat řádný domácí úklid – více, jak na takový úklid si přečtěte v mém článku Jarní restart s Feng Shui).

„V pořádku se nachází klid a mír“.

Čtěme knihy, poslouchejme hudbu, malujme či jinak kreativně tvořme. Do činností zahrňme i aktivní a pasivní odpočinek. Choďme na procházky do přírody, je-li to v našem okolí možné. Zkusme několik meditačních technik (mindfulness, jóga, cvičení dechu apod.).

Zároveň se snažme, co nejvíce zapojovat racionální mozek. Emoce jako jsou strach, panika a úzkost jsou generovány v limbickém systému a to následně způsobuje naši strnulost a neschopnost rozumně myslet.

Jak je to s naším mozkem?

Americký lékař a neurolog Paul D. MacLean ve své teorii uvádí, že máme tři mozky, které se vyvinuly v procesu evoluce: plazí mozek, savčí mozek a lidský mozek.

Plazí mozek

• nejstarší mozek. Řídí základní fyziologické funkce, jako např. dýchání, spánek, krevní oběh nebo reflexy,
• typické chování plaza je instinktivní,
• pokud je had v ohrožení, tak vás uštkne nebo uteče.

Savčí mozek

• limbický systém. Tato část mozku je zodpovědná, za emoce, vzpomínky a návyky,
• tomuto mozku se někdy říká “tygří mozek”.

Lidský mozek

• třetí, nejmladší část našeho mozku je neokortex = racionální mozek,
• ten nám umožňuje osvojit si jazyk, plánovat, uvažovat abstraktně a také zpracovávat emoce – tygra,
• pomáhá nám držet tygra na uzdě.

Jsme-li v panice, máme-li strach, nerozhoduje za nás racionální mozek, ale savčí. Cítíme-li se ohroženi na životě, pak za nás nerozhoduje racionální mozek, ale plazí mozek. Je to dáno vývojem mozku. Mozek se vyvíjel postupně. Z tohoto důvodu spojení ze staršího limbického systému do mladšího neokortexu jsou silnější než v opačném směru. To způsobuje, že naše rozhodování a chování je velmi ovlivněno emocemi.

A taktéž spojení z nejstaršího plazího mozku do nejmladšího racionálního mozku jsou silnější než v opačném směru. Zároveň je náš mozek naprogramován na přežití (díky Bohu za to). A proto, cítíme-li se ohroženi na životě, zapojí se okamžitě plazí mozek, který zajistí naše přežití. I když nejde o fyzický boj o život, ale „pouze“ o naše pocity a emoce, které vyvolávají pocit strachu z nepřežití, plazí mozek toto nerozlišuje.

Jak udržet tygra na uzdě si můžete také přečíst v pěkném článku Institutu Transformační psychologie.

5. Úplně na dně

Nevíme, kam jdeme, co máme dělat. Nevíme nic. Jsme zmítaní emocemi, strachem, panikou. Chaos je ve všem, nic nedává smysl, nic nemá smysl. Cítíme stres. Alespoň takové pocity máme.

Prožíváme strach, můžeme mít deprese, zlost, agresivitu i cítit nenávist. Jsme bez nálady a energie. Cítíme se unavení, vyčerpaní.

Co v takové fázi dělat?

Pokud cítíme, že situaci nezvládáme, požádejme o pomoc odborníka. Není to žádná ostuda. Každý organismus funguje jinak a každý dělá, co může, aby se ochránil. Jsme pod vlivem médií, negativní informace se na nás hrnou ze všech stran, nevíme si s nimi rady.

Ideální je odpojit se od všech sociálních sítí. Nesledovat zprávy, které jsou silně negativní. Vyhledat pomoc přátel, rodiny, odborníků, pokud je to nutné a potřebujeme takto postupovat. Důležité je dělat si i malé radosti. Odměňovat se, za cokoli, co děláme. Být v přítomnosti rodiny a přátel. I když jsme vyčerpaní, věnovat se svým koníčkům a fyzické aktivitě.

„Z každého dna je cesta ven a to pouze nahoru“.

6. Počátek změny

Připouštíme si změnu. Začínáme chápat souvislosti. Přijímáme změnu takovou jaká je. Zapojujeme se do procesu změny. Začínáme se chovat jinak, nově. Vrací se nám energie, chuť něco dělat. Máme chuť začít situaci řešit a prozkoumat nový směr a novou cestu. Začínáme cítit optimizmus, naději a učíme se novým věcem.

Co v takové fázi dělat?

Hledejme vlastní vnitřní motivaci, která napomůže projít změnou. Čtěme, tancujme, zpívejme, kreativně tvořme. Dělejme cokoli, co nám dodá energii a dělá nám dobře. Oslavujme, radujme se z maličkostí. Je vhodné trávit čas s rodinou a přáteli a se svými koníčky. Hledejme, zkoumejme, testujme, co bychom pro sebe z dané změny mohli vytěžit. Hledejme nový význam, nový směr a svou novou cestu. Dívejme se dopředu a věřme, že každá změna je nakonec dobrá změna. Hledejme svoji vlastní osobní vizi. Vizi, co chceme a máme dělat a proč. Chcete-li vědět, co je to osobní vize a jak ji najít, přečtěte si můj článek Moje osobní vize.

7. Klacky pod nohama

I když jsme již na cestě ze dna nahoru a máme pozitivní náladu, může se nám zdát, že nám život hází klacky pod nohy. Záměrně si můžeme vytvářet zbytečné překážky a sabotovat tak naše úsilí. Může se nám zdát, že nám nic nevychází, že cokoli co uděláme, se nám nepovedlo. Můžeme se cítit netrpělivý, pochybovat a může se vrátit nedůvěra v úspěšné ukončení procesu změny.

V této fázi stále můžeme pociťovat strach či obavy v dobrý konec.

Co v takové fázi dělat?

Netrapme se minulostí ani budoucností, protože co bylo, to bylo, A co bude, stejně nevíme. Mějme radost z toho, co máme. Radujme se z maličkostí a nevzdávejme to. Jsme na dobré cestě vzhůru. Hledejme to pozitivní, co se nám během změny povedlo. Zkoumejme, co pozitivního nám změna přinesla. Vždy něco existuje. Sdílejme svou radost s přáteli a rodinou. Buďme na sebe hrdí za to, jak úspěšně jsme změnou prošli.

Nedělejme si žádnou rekapitulaci celého procesu změny a především se na sebe nezlobme za to, že jsme něco udělali chybně či naopak neudělali vůbec. V daný okamžik, s danými informacemi jsme udělali to nejlepší, co jsme udělat mohli. Nemáme možnost se vrátit na začátek celého procesu a v jednotlivých fázích se chovat a jednat jinak. Co se stalo, stalo se.

8. Rostoucí důvěra

Věříme, že konec celého procesu změny je již na dosah ruky. Cítíme se emocionálně volní. Nepociťujeme již strach, paniku či úzkosti. Cítíme více energie a cítíme se uvolněně. Důvěřujeme sobě i svým schopnostem a dovednostem.

Co v takové fázi dělat?

I když cítíme více energie a vnitřní klid, je třeba na sobě stále pracovat a pozitivně myslet tzv. neusnout na vavřínech. Máme za sebou náročnou dobu a proces, který však ještě není ukončen.

Emoce se již zklidňují a my cítíme vyšší sebevědomí.

Něco málo o sebevědomí a jak si jej budovat si přečtěte v mém článku Rychlokurz sebevědomí.

9. Změna

A je to! Jsme u konce. Prošli jsme procesem změny a je to za námi. Již se cítíme zcela klidní, vyrovnaní, sebevědomí.

Co v takové fázi dělat?

Odpočiňme si, radujme se z maličkostí i z celého procesu změny. Odměňme se za to, jak jsme vše zvládli. Udělejme si zpětnou revizi a hodnocení, co se nám povedlo a jak se nám to povedlo. A také, co se nám nepovedlo a co bychom mohli příště změnit či udělat jinak. Poděkujme si, buďme vděční za to, že jsme a že je po všem.

Mé slovo na závěr

„Na konci celé změny můžete zjistit, že jste přišli o hodně, ale zároveň, že něco nového se k vám blíží či je již u vás. Možná jste přišli o práci a nyní řešíte, co bude dále, jak budete žít, kde budete pracovat, co budete dělat. Věřte, že vám naprosto rozumím a chápu, v jakých emocích se můžete nacházet.

Jsem lektorka a koučka odkázaná ve svém podnikání zcela na lidském faktoru, tedy na lidech a jejich zájmu o mé služby. Díky situaci s COVID-19, kdy nemohu za svými klienty a klienti za mnou, jsem nucena hledat jinou formu komunikace se svými klienty a především zájem o mé služby, tedy za předpokladu, že potřeby mých klientů budou stále stejné a jejich finanční zázemí bude stejně kvalitní jako před situací s COVID-19.  Jinými slovy, že klienti budou stále chtít a potřebovat moje služby a budou schopni za tyto služby zaplatit.

V nynější době byly všechny mé aktivit z jednoho dne na druhý zastaveny. Firmy zrušily mé kurzy a školení. Klienti řeší své finanční a pracovní problémy a zrušili naše koučovací seance.

A CO DÁL?

Jsem na cestě hledání nových pracovních příležitostí, způsobu zajištění finanční stability, nových kontaktů, propojení a spojení.

Přeji nám všem z celého srdce hodně štěstí, zdaru a síly.

Věřte, že když se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné, za kterými se může objevit mnohem mnohem hezčí, lepší a zajímavější svět než, který jsme znali doposud. Vystupme tedy vědomě z naší komfortní zóny a vydejme se na cestu za jiné dveře, zkoumat vznikající nový svět.

Já osobně se bojím, ale jdu do toho a neskutečně moc se těším, co tam na mne čeká 🙂“.  

Co doporučuji shlédnout:

1. Jak si zachovat klidnou mysl, Radvan Bahbouh

2. Jak se adaptovat na změnu z pohledu učení, Dita Přikrylová, Tomáš Hruda

3. Je to složitější… (média a kritické myšlení), Petr Koubský, Josef Šlerka

Knihy, které si nyní přečíst:

1. Faktomluva, Hans Rosling – deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají
2. Faktor štěstí – Richar Wiseman – vědecká studie šťastné mysly Proč jsou někteří lidé úspěšní a šťastní, zatímco život jiných je samý nezdar a smutek?
3. Sapiens – Úchvatný i úděsný příběh lidstva, Yuval Noah Harari –
   jaká byla cesta, kterou až dosud urazil slabý a nevýznamný tvor, který před dvěma miliony let v koutě Afriky získal vědomí, vyvraždil své bratrance rodu Homo a ovládl planetu?
4. 21 lekcí pro 21. století, Yuval Noah Harari – kniha se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným problémům zkoumá Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka bude mít využívání robotů a umělé inteligence?