Nenávist vs. bezmoc a třetí rodič

Emoce jsou jako vzduch, když se nám nedostává vzduch, řešíme jej jako první. S emocemi je to stejné, pokud prožíváme nějakou vypjatou emoční situaci, řešíme emoce na prvním místě a náš logický, racionální mozek je vypnutý.

Moje klientka, říkejme jí Petra, je mnoho let velmi šťastně vdaná. S manželem se velice milují a její manžel je velmi laskavý a podporující manžel, říkejme mu Tomáš.

Petra ke mně na konzultace dochází již několik měsíců. Postupně odkrýváme její bolestivé životní zážitky a především její náročné dětství.

Tomáš má děti z předchozího manželství, ke kterým Petra ze začátku cítila velkou náklonnost, později i lásku. Ale něco se asi před rokem a půl pokazilo. Petra prozřela, „cit, který nyní cítím k manželovým dětem, je čirá nenávist a strašně to bolí.“

Nenávist

Nenávist je dlouhodobá intenzivní emoce zaměřená proti určitému objektu. Často jí předchází silný impuls, otřes, zlom v životě člověka a je udržována při životě bolestí či hněvem. Velmi výrazně ovlivňuje myšlení a jednání jedince. Objektem nenávisti se může stát jednotlivá osoba, určitá skupina osob, lidstvo, existence nebo i např. celý svět.

Nenávist je tedy opačným pólem lásky. Ten, kdo nenávidí, se často neuspokojí s tím, aby nenáviděného ignoroval.

Zdroj: wikipedie

Petra je tzv. třetím rodičem. Třetímu rodičovství se nikdo nikde nenaučí. Milovat své vlastní dítě je naprosto přirozené a velice jednoduché. Skutečnou výzvou je však milovat cizí dítě a tedy být dobrým třetím rodičem.

Ale, co to vlastně znamená, být dobrým třetím rodičem?

Rodiče, kteří tvrdí, že milují všechny své vlastní děti stejnou měrou, lžou. Každý vztah se vyvíjí a vyvíjí se i vztah rodič vs. dítě. Jednou má rodič raději jedno dítě, jindy zase to jiné. Tuto skutečnost ovlivňuje mnoho faktorů. Je ovlivněno chováním a jednáním dítěte, povahou dítěte, ale i rodiče. Také životními událostmi, ale i psychickým rozpoložením rodičů atd.

Jestliže každé své vlastní dítě nedokážeme milovat stejnou vahou, pak to nemůže být jinak ani v případě dětí toho druhého / té druhé, kdy je mnohonásobně těžší je milovat….nejsou to totiž naše děti. Vychovává je jiný člověk, mají jiné zvyky, jiné chování a jednání, jinou povahu, jiné zásady, jiná pravidla – pokud tedy vůbec nějaká mají nastavena. I své vlastní děti musíme učit pravidlům v domácnosti, chování ve společnosti, základní hygienické návyky, přístup k povinnostem….

Petra s Tomášem nežijí ve společné domácnosti s Tomášovými dětmi, a proto jejich výchova je pro Petru a Tomáše náročná. Sice se s nimi vídají pravidelně a velice dlouho se i naivně domnívali, že dobré příklady, které jim ukazují, týkající se byť i jen základních hygienických návyků, děti pozitivně ovlivní…. neovlivnily. A tak, jako je neovlivnilo to, že se například každý den ráno čistí zuby nebo, že se toaleta po použití splachuje, tak děti neovlivnily ani další dobré příklady chování a jednání, natož aby se jimi děti řídily.

Třetí rodičovství je o obrovské toleranci, trpělivosti a přijetí situace partnera / partnerky takové jaké je. Ale je toho třetí rodič skutečně plně schopen a především ochoten toto podstoupit?

Petra roky trpělivě tolerovala nevhodné chování a jednání nevlastních dětí. Petra ani Tomáš nesouhlasili s formou výchovy jejich matky. Trpělivě manželovým dětem vše společně vysvětlovali a ukazovali správnou formu chování. Ale vždy, když přijely děti příště, vše bylo zase znovu.

Na počátku jsou všechny vztahy krásné, růžové, ale pak se něco zlomí….

U vlastních dětí máte určitou míru tolerance, pochopení, lásky a respektu, protože to jsou vaše vlastní děti a příroda se o toto za vás postarala. U vlastních dětí máte svou roli ihned danou. Jako třetí rodič musíte na všem velice pracně pracovat.

V počátku, jakožto třetí rodič, se snažíte mít pochopení pro situaci dětí z rozvedené rodiny. Pochopení pro to, že rodič, se kterým žijí ve společné domácnosti, má své obrovské limity a není nijak dokonalým rodičem. Trpělivě posloucháte stížnosti na tohoto rodiče od dětí a nestačíte se divit, co je to za monstrum. Trpělivě si vše vyslechnete a jen jemně, abyste nenarušili křehkou dětskou dušičku, objasňujete chování monstra vůči jeho / jejím vlastním dětem.

Špatně…..

Kolik trpělivosti a tolerance by měl třetí rodič mít? Kolik ochoty snášet narušení jeho / jejího prostředí by měl třetí rodič mít? Kde je prostor pro třetího rodiče, který si tuto situaci nevybral? Jak moc se má třetí rodič zapojovat do výchovy? Jak moc se má třetí rodič vyjadřovat, když vidí, že se dítě chová špatně?

Jako třetí rodič mnohdy musíte bojovat a vyrovnat se se žárlivostí, nenávistí, závistí a soutěživostí jak ze strany nevlastních dětí, tak ze strany bývalých partnerů. Bojujete i s pocitem bezmoci, protože, ať uděláte cokoli, nejsou to vaše děti, a tedy nemají vaši výchovu, nemají vás standard, vaši úroveň a tedy se nechovají a nejednají tak, jak se chovají a jednají vaše vlastní děti.

Když Petra zjistila, kterým směrem se ubírají její city vůči nevlastním dětem, byla z toho z počátku v šoku. „Tak moc miluji svého manžela a tak moc nenávidím jeho děti“. Petra začala na svých pocitech pracovat. Společně jsme hledaly důvody její nenávisti vůči nevlastním dětem. Postupně jsme zjišťovaly a rozbalovaly, co jí vadí, proč už není ochotná jim cokoli prominout a tolerovat.

Petra vyzkoušela několik taktik přístupu k nevlastním dětem. Od trpělivého vysvětlování, přes nastavení pravidel a limitů, až po mlčení (mlčení ve smyslu nekomentování nevhodného chování a nevhodné výchovy).

Petra má velkou podporu a oporu ve svém manželovi, pro kterého je Petra a vztah s Petrou naprosto zásadní, což Petře pomáhá překonávat překážky. Oba si uvědomují, že v tomto vztahu a stavu je nejdůležitější vzájemný vztah právě Petry a Tomáše. Uvědomují si, že jedině tak, může jejich vztah velmi dobře fungovat a oba dva vědomě svůj vztah upřednostňují. Uvědomují si, že jedině tak mohou být dobrým rodičem a třetím rodičem.

Rodiče dělají zásadní chybu v tom, že si sami sobě neustále připomínají, že mají děti z rozvedené rodiny a stejně tak to připomíná i okolí, zejména prarodiče. A s těmito dětmi zacházejí až příliš jemně, tolerují jim všechny chyby, děti rozmazlují, až příliš je hýčkají a ve všem jim ustupují, nemají nastavené pravidla a limity….“vždyť to jsou děti z rozvedené rodiny“.

Špatně….

Rodiče si musejí uvědomit, že tímto z dětí dělají rozcapené, bezohledné a sebestředné děti. A v tom bylo Petry největší objevení. Děti jsou bezohledné, sebestředné, jsou rozmazlené, nejsou tolerantní k našemu prostředí, nedodržují nastavená pravidla chování a jednání, nerespektují nikoho a nic, vymýšlejí si lži a já s tím nemohu nic dělat, všude dělají jen bordel, s ničím nepomohou, jen se u nás roztahují a nic nedělají ..….“

Nenávist, kterou Petra chová k dětem je spíše ve formě bezmoci, nikoli devastující nenávisti. U Petry došlo k energetickému vyčerpání a neochoty tolerovat jak chování a jednání nevlastních dětí, tak tolerovat děti jako takové. Petra je velmi zodpovědný člověk, a proto se snažila vždy pomáhat svému manželovi s výchovou a péčí o jeho děti, a proto u ní došlo k tomuto stavu.

Špatně….

Třetí rodič není rodič. Můžete partnera/partnerku podporovat a stát při něm/ní, kdykoli bude třeba. Pomáhat se zařizováním věcí, dovolené, společného času, nákup, ale nikdy s výchovou. Pamatuje, nejsou to vaše děti, NIKDY nebudou mít kvalitu vaší výchovy. POKUD vás však chování a jednání nevlastních dětí negativně ovlivňuje, tak naopak nikdy v žádném případě NESMÍTE mlčet. Je třeba vždy nastavit naprosto přesná pravidla a limity, přes které nevlastním dětem nedovolíte zajít. Taková pravidla, která budou příjemná zejména vám. Může se vám to zdát až příliš přísné, ale vezte, že děti potřebují vědět naprosto přesně, kde je jejich místo, jaká jsou pravidla a jaké jsou jejich limity, protože v tom se děti cítí bezpečně a zároveň se v tom budete cítit bezpečně i vy sami.

Nesmírně důležitá je také podpora partnera/partnerky. Pokud řešíte takovouto situaci, vždy o ní mluvte s partnerem/partnerkou. Potřebujete být vždy za jedno, aby váš vztah fungoval.

A pamatujte, že vztah mezi vámi a partnerem je ten nejdůležitější vztah. Nejde totiž o vaše společné děti.

Jsem koučka JINAK a pomáhám druhým s jejich osobním růstem a vzděláváním. Můj příběh si přečtěte zde>>
  • Získejte tipy pro Vaši vášnivou ložnici. Stáhněte si eBook zdarma.
  • Nejnovější články
  • Potkáme se na Facebooku
  • Kategorie