V současné době se stále více uznává důležitost emoční inteligence (EI) v různých aspektech lidského života, včetně rodičovství, vzdělávání a profesní dráhy. Koncept emoční inteligence, jak ho definoval Daniel Goleman, hraje klíčovou roli v tom, jak rodiče ovlivňují emoční vývoj svých dětí. Tato schopnost je úzce spjata s pozitivní psychologií, jak ji prezentoval Martin Seligman, a hrdinstvím, které zkoumal Philip Zimbardo. V tomto článku se zaměříme na to, jak emoční inteligence rodičů ovlivňuje emoční vývoj dětí, jejich úspěchy a rozvoj hrdinských vlastností, a jak do tohoto kontextu zapadá nastavení mysli podle Carol Dweckové. Dále se zaměříme na výzkum Shawna Achora, který zkoumá vztah mezi emoční inteligencí a úspěchem.
K napsání článku mne inspirovala jedna velice nadaná studentka Paulína, která na stejné téma u mne píše svou závěrečnou práci na MBA škole. Děkuji za inspiraci a přeji hodně štěstí!
Daniel Goleman ve své knize „Emoční inteligence“ (1995) popisuje EI jako schopnost rozpoznávat, vyjadřovat a řídit emoce – jak své, tak i emocí druhých. Goleman identifikuje pět klíčových komponentů emoční inteligence:
Rodiče, kteří disponují vysokou úrovní emoční inteligence, mají větší pravděpodobnost, že budou schopni vytvářet pozitivní emocionální klima ve své rodině. Tím, že rozpoznávají a regulují své vlastní emoce, mohou lépe reagovat na potřeby a pocity svých dětí. Takový přístup pomáhá dětem rozvíjet vlastní emoční inteligenci, což je klíčové pro jejich budoucí úspěchy.
Martin Seligman, zakladatel pozitivní psychologie, se zaměřuje na zkoumání faktorů, které přispívají k lidskému štěstí a seberealizaci. Ve svých knihách, jako je „Flourish“ (2011), Seligman zdůrazňuje, že štěstí není jen absencí negativních emocí, ale spíše výsledkem pozitivních prožitků, silných vztahů a smysluplné existence.
Seligmanova koncepce „PERMA“ (Pozitivní emoce, Zapojení, Vztahy, Smysl a Úspěch) poskytuje rámec, jak mohou rodiče ovlivnit emoční a psychologický rozvoj svých dětí. Rodiče s vysokou emoční inteligencí jsou schopní:
Rodiče, kteří jsou schopni vytvářet takovéto pozitivní podmínky, mají větší šanci vychovat děti, které jsou nejen emocionálně vyrovnané, ale také motivované k dosahování svých cílů.
Philip Zimbardo, známý psycholog, který prozkoumal temné stránky lidské přirozenosti, v knize „The Lucifer Effect“ (2007) zkoumá, jak se z dobrých lidí mohou stát zlí jedinci v důsledku situací a okolností. Zimbardo však také klade důraz na schopnost lidí jednat hrdinsky, což je vlastnost, která může být rozvíjena a podporována.
Hrdinství, podle Zimbarda, není pouze otázkou odvážných činů, ale také schopnosti postavit se proti nespravedlnosti a konat dobro v těžkých podmínkách. Rodiče, kteří rozvíjejí emoční inteligenci a podporují pozitivní psychologii, mohou pomoci svým dětem rozvíjet hrdinské vlastnosti tím, že je vedou k empatii, soucitu a ochotě pomáhat druhým.
Děti, které vyrůstají v prostředí, kde je hrdinství oceňováno a podporováno, mají tendenci vykazovat větší odolnost a morální sílu. Rodiče mohou vést děti k tomu, aby se staly aktivními občany a byli ochotni bojovat za spravedlnost a dobré hodnoty.
Carol Dwecková ve své knize „Mindset: The New Psychology of Success“ (2006) popisuje koncept dvou různých nastavení mysli: „fixní mindset“ (pevné nastavení) a „growth mindset“ (nastavení růstu).
Rodiče, kteří podporují nastavení růstu u svých dětí, jim pomáhají vybudovat sebevědomí a víru ve své schopnosti. Takové prostředí umožňuje dětem čelit překážkám a rozvíjet se jako jednotlivci. Děti, které zažívají podporu a povzbuzení, jsou pravděpodobněji motivovány k dosažení svých cílů a k rozvoji hrdinských vlastností.
Shawn Achor, známý pro svůj výzkum pozitivní psychologie, se v jeho práci zaměřil na vliv emoční inteligence (EQ) na úspěch v životě a kariéře. Achor zjistil, že emoční inteligence hraje klíčovou roli při dosahování úspěchu a štěstí, přičemž ukázal, že EQ může být dokonce důležitější než tradiční inteligence (IQ).
Achorův výzkum naznačuje, že lidé s vysokou emoční inteligencí mají tendenci vykazovat vyšší úroveň sebedůvěry, lepší sociální dovednosti a schopnost efektivně řešit problémy. V rámci jeho výzkumu byl pozorován pozitivní dopad emoční inteligence na:
Achorovy závěry podtrhují důležitost emoční inteligence v rodině. Rodiče, kteří rozvíjejí a modelují vysokou úroveň EQ, mohou svým dětem pomoci stát se šťastnějšími a úspěšnějšími jedinci.
Z výše uvedeného vyplývá, že emoční inteligence rodičů má zásadní vliv na emoční vývoj dětí. Rodiče, kteří rozumí a regulují své emoce, jsou schopni vytvářet podpůrné a pozitivní prostředí, které je klíčové pro rozvoj dětí. Děti, které vyrůstají v takových podmínkách, mají tendenci být emocionálně stabilní, úspěšné a schopné rozvíjet hrdinské vlastnosti.
Vliv emoční inteligence rodičů na emoční vývoj dětí, jejich úspěchy a rozvoj hrdinských vlastností je nezpochybnitelný. Rodiče, kteří se snaží rozvíjet svou vlastní emoční inteligenci a podporovat pozitivní psychologii, hrdinství a nastavení růstu, mohou vytvořit prostředí, které pomůže jejich dětem dosáhnout plného potenciálu. Tímto způsobem se děti stávají nejen úspěšnými jednotlivci, ale také morálně silnými a empatickými lidmi, kteří jsou schopni čelit výzvám a pozitivně ovlivnit své okolí.
Dodatek autorky: Není to jednoduché být dobrým rodičem, co říkáte :-)?
„Rodičovství je jako jízda na kole. Čím víc se snažíte udržet rovnováhu, tím víc se naučíte užívat si jízdu!“
Přeji všem rodičům úžasnou jízdu :-).